Ano, je tomu tak. Zkoušky jsem až na OPČM a Formule nějak složila, v tuto chvíli však nevim, jestli úspěšně, nebo ne. Ale už zejtra bych se to měla dozvědět, jsem opravdu zvědavá, i když se hódně bojim.
Je to neuvěřitelný. Jako by to bylo včera, co jsem přijela do Londýna. A pozítří je odjezd zpátky. Hrozně to letí. Vlastně si prázdniny neumim vůbec představit - 2 měsíce bez kouzel, to asi nepřežiju! Zvykla jsem si kouzla používat i na věci, kde jsou naprosto zbytečný, minimálně pro zábavu. Aspoň, že zas přijedu domů.
Ráda bych shrnula události posledních dní, mimo toho, že byly zkoušky. Tak například. David už má vlasy zase v pořádku a já k tomu významně přispěla :D. Nechala jsem ho, ať se napije Herelexu, kterej jsem měla schovanej, jelikož fungoval (ostatně ještě aby ne, když jsem za něj získala 4 body a V :D). Byl šťastnej, že ho se Shyamem (pokud jsem to dobře pochopila) nemusej vařit. Musim uznat, že zas vypadal mnohem líp, ale svojí původní podobu má až teď, asi si to s pitim Herelexu ještě trochu rozmyslel.
A další věc. Připadá mi, že se všechno točí okolo toho Eama. Nebo ne. Prostě: Všechno se točí okolo Eama. Vlastně na něj nemám tak úplně vytvořenej názor, protože ho znám spíš od vidění a ještě z vyprávění, ale dennodenně se nic jinýho neřeší. Teda jako řeší, ale hlavně Eam. Ze všech stran na mě lítaj otázky ohledně Lou, jestli je na jeho straně a já na ně nemám co odpovědět. Protože to nevim. Už jsem s ní nemluvila opravdu hodně dlouho a o Eamovi nikdy.
Jo a ještě něco, než půjdu spát... Objevila jsem tady hrozně moc skvělých lidí, některý (na který si vzpomenu) se tu pokusim vyjmenovat. Určitě Artair. A pak lidi z Nebelvíru, s kterejma se dá občas skvěle pokecat - Marry, David, Lou, James, Kristene, Shyam, dokonce i Amai. Naši skvělí prefekti - Nicol a Matt. A pak další, s kterejma sem tam prohodim pár slov. Moc jich asi nebude, vybavuje se mi jenom Julie Fox + někdy pozdravim Viki. Už tak jich je dost. A věřim, že by se našli další.
Byl tady ten slavnostní den - den, kdy máme dostat svoje první vysvědčení z Bradavic! I když mi chyběj dvě zkoušky a to vysvědčení asi nebude žádná sláva, těšila jsem se na něj. Ale den začal poslední soutěží. Hledáním písmenek po škole. Přišla jsem bohužel pozdě (ostatně jak jinak) a za mnou musel Aquarin přijít a dát mi kartičku na písmena, pak mi ještě vysvětlit pravidla a tak jsem byla v menší nevýhodě. Měla jsem na celou soutěž asi o 15 minut míň než ostatní. Ale mě to nevadilo, hledala jsem jak nejrychleji a nejpečlivěji to šlo a postupně nasbírala víc jak polovinu písmenek. Kolik přesně jich bylo si vážně nepamatuju.
Pak byl čas rozdat ceny. Vyhrála to Vin Clair (hurá, už vim, jak se jmenuje). Druhej byl Shyam, tomu jsem to na rozdíl od Vin opravdu přála. A další a další lidi... Já skončila jako sedmnáctá, což je (myslim si) ucházející výsledek. Vybrala jsem si poukaz do Papírnictví v hodnotě 8 Galeonů, protože poukaz do Knihkupectví mi vzala nějaká holka těsně přede mnou. Tomu se řiká smůla. Ale je to užitečná věc - kdybych si vzala ten na famfrpálovou výbavu, byl by mi k ničemu, i když je výhodnější.
A nakonec se konala večeře. Teda - ještě před tim nám oznámili, že vysvědčení se kvůli Protivovi rozdávat nebude. Jsem z toho celkem smutná, protože jsem ho vzhledem k tomu, že jsem nejela vlakem zpátky, ještě nedostala. A opravdu ráda bych věděla, co budu muset příští rok zlepšit.
Jenže to nejlepší z celýho dne bylo vyhlášení školního poháru. Proslov měl Thorinson a vypadal opravdu vesele, když tak postupně vyjmenovával všechny koleje až nakonec řek, že školní pohár vyhrává Nebelvír! Pochopitelně jsme se radovali, asi se ani nedá vyjádřit slovy, jakou jsme z toho měli radost. Ale Mrzimor se netvářil zrovna nadšeně, na ostatní jsem tak nějak neviděla. A když šel Matt jakož to prefekt převzít ten pohár, zved ho nad hlavu a řek něco jako:"No konečně" (omlouvám se, nepamatuju si to přesně a kdyby to zrovna Matt někdy čet, snad se nebude zlobit :D) Z toho jsem usoudila, že Nebelvír nevyhrál hodně dlouho.
Při vzpomínce na Děravý Kotel a kručící břicho jsem sebrala co nejvíc jídla (pár dní přece vydrží) a běžela na kolej. Tam už Matt umísťoval pohár, pak někam odešel a když se na kolej zas po půl roce dostavil Thorinson, vzal ten pohár a přemístil ho. Musim uznat, že na mnohem lepší místo. A tak naši spolku zdobí ten nádhernej školní pohár.
Všichni se odebrali balit kufry. I já, ale až po souboji s Davidem. Pro mě poslední den kouzlení, tak jsem prostě musela. Vim, že on se v soubojích opravdu vyžívá, takže mi bylo jasný, že to nebude na pět minut. A měla jsem pravdu, zabralo to asi půl hodiny. Nakonec jsem se teda vydala do pokoje, ale než jsem se odhodlala naházet těch několik věcí do kufru, můj pohled utkvěl na pečlivě rozložených hrncích u postelí bývalých spolubydlících. No jasně, ještě musim dotrénovat tohle! Jsem fakt ráda, že se povedlo, ta voda chutnala opravdu výborně. Po několika problémech s nedostatkem prostoru v kufru, jsem se vydala spát. Naposled v Bradavicích...
Byl to skvělej rok, prožitej se skvělejma lidma a plnej ještě skvělejších zážitků... Doufám, že prázdniny nebudou tak nudný jako loni a že příští rok zase vyhrajeme! :D :)
A další věc. Připadá mi, že se všechno točí okolo toho Eama. Nebo ne. Prostě: Všechno se točí okolo Eama. Vlastně na něj nemám tak úplně vytvořenej názor, protože ho znám spíš od vidění a ještě z vyprávění, ale dennodenně se nic jinýho neřeší. Teda jako řeší, ale hlavně Eam. Ze všech stran na mě lítaj otázky ohledně Lou, jestli je na jeho straně a já na ně nemám co odpovědět. Protože to nevim. Už jsem s ní nemluvila opravdu hodně dlouho a o Eamovi nikdy.
Jo a ještě něco, než půjdu spát... Objevila jsem tady hrozně moc skvělých lidí, některý (na který si vzpomenu) se tu pokusim vyjmenovat. Určitě Artair. A pak lidi z Nebelvíru, s kterejma se dá občas skvěle pokecat - Marry, David, Lou, James, Kristene, Shyam, dokonce i Amai. Naši skvělí prefekti - Nicol a Matt. A pak další, s kterejma sem tam prohodim pár slov. Moc jich asi nebude, vybavuje se mi jenom Julie Fox + někdy pozdravim Viki. Už tak jich je dost. A věřim, že by se našli další.
Byl tady ten slavnostní den - den, kdy máme dostat svoje první vysvědčení z Bradavic! I když mi chyběj dvě zkoušky a to vysvědčení asi nebude žádná sláva, těšila jsem se na něj. Ale den začal poslední soutěží. Hledáním písmenek po škole. Přišla jsem bohužel pozdě (ostatně jak jinak) a za mnou musel Aquarin přijít a dát mi kartičku na písmena, pak mi ještě vysvětlit pravidla a tak jsem byla v menší nevýhodě. Měla jsem na celou soutěž asi o 15 minut míň než ostatní. Ale mě to nevadilo, hledala jsem jak nejrychleji a nejpečlivěji to šlo a postupně nasbírala víc jak polovinu písmenek. Kolik přesně jich bylo si vážně nepamatuju.
Pak byl čas rozdat ceny. Vyhrála to Vin Clair (hurá, už vim, jak se jmenuje). Druhej byl Shyam, tomu jsem to na rozdíl od Vin opravdu přála. A další a další lidi... Já skončila jako sedmnáctá, což je (myslim si) ucházející výsledek. Vybrala jsem si poukaz do Papírnictví v hodnotě 8 Galeonů, protože poukaz do Knihkupectví mi vzala nějaká holka těsně přede mnou. Tomu se řiká smůla. Ale je to užitečná věc - kdybych si vzala ten na famfrpálovou výbavu, byl by mi k ničemu, i když je výhodnější.
A nakonec se konala večeře. Teda - ještě před tim nám oznámili, že vysvědčení se kvůli Protivovi rozdávat nebude. Jsem z toho celkem smutná, protože jsem ho vzhledem k tomu, že jsem nejela vlakem zpátky, ještě nedostala. A opravdu ráda bych věděla, co budu muset příští rok zlepšit.
Jenže to nejlepší z celýho dne bylo vyhlášení školního poháru. Proslov měl Thorinson a vypadal opravdu vesele, když tak postupně vyjmenovával všechny koleje až nakonec řek, že školní pohár vyhrává Nebelvír! Pochopitelně jsme se radovali, asi se ani nedá vyjádřit slovy, jakou jsme z toho měli radost. Ale Mrzimor se netvářil zrovna nadšeně, na ostatní jsem tak nějak neviděla. A když šel Matt jakož to prefekt převzít ten pohár, zved ho nad hlavu a řek něco jako:"No konečně" (omlouvám se, nepamatuju si to přesně a kdyby to zrovna Matt někdy čet, snad se nebude zlobit :D) Z toho jsem usoudila, že Nebelvír nevyhrál hodně dlouho.
Při vzpomínce na Děravý Kotel a kručící břicho jsem sebrala co nejvíc jídla (pár dní přece vydrží) a běžela na kolej. Tam už Matt umísťoval pohár, pak někam odešel a když se na kolej zas po půl roce dostavil Thorinson, vzal ten pohár a přemístil ho. Musim uznat, že na mnohem lepší místo. A tak naši spolku zdobí ten nádhernej školní pohár.
Všichni se odebrali balit kufry. I já, ale až po souboji s Davidem. Pro mě poslední den kouzlení, tak jsem prostě musela. Vim, že on se v soubojích opravdu vyžívá, takže mi bylo jasný, že to nebude na pět minut. A měla jsem pravdu, zabralo to asi půl hodiny. Nakonec jsem se teda vydala do pokoje, ale než jsem se odhodlala naházet těch několik věcí do kufru, můj pohled utkvěl na pečlivě rozložených hrncích u postelí bývalých spolubydlících. No jasně, ještě musim dotrénovat tohle! Jsem fakt ráda, že se povedlo, ta voda chutnala opravdu výborně. Po několika problémech s nedostatkem prostoru v kufru, jsem se vydala spát. Naposled v Bradavicích...
Byl to skvělej rok, prožitej se skvělejma lidma a plnej ještě skvělejších zážitků... Doufám, že prázdniny nebudou tak nudný jako loni a že příští rok zase vyhrajeme! :D :)
Žádné komentáře:
Okomentovat