Vzhledem k současným událostem musim psát tak často, jak to jenom jde...
Ten večer, kdy jsem psala naposled, jsem usla celkem rychle, byla jsem hrozně unavená. Ale spalo se mi špatně, většinu noci jsem byla vzhůru a zas mi bylo blbě. Sice jsem Jacoba znala spíš od vidění a občas se bavil s Lou, ale uvědomit si, že kolem mě nesli někoho, kdo vypadal vždycky tak vesele, v rakvi, je fakt hrozný. Fuj, rakev. Možná to až moc prožívám, ale v tomhle směru jsem trochu citlivá...
Záhadou mi ovšem zůstává, co se vlastně stalo, protože jsem prospala celou sobotu. Údajně odešel do lesa a spáchal sebevraždu... Ale co když ne? Co když ho někdo zabil? Co když to nějak souvisí s tim, že v úterý neměl hůlku? Nebo dokonce s tim Eamem? Upřímně bych se ani nedivila. Možná už se to nedozvim, ale je tu ještě šance, že bych mohla...
V neděli jsme se s Artairem jako obvykle vydali do vodní místnosti. Docela jsem se tam těšila, i když se soubojů nikdy neúčastnim, protože mě to prostě nebaví... Ale cestou jsem nás málem zatáhla do problému... Jako tu, která několikrát prolezla interiér hradu skrz nakrz mě prostě zaujaly jakýsi schody, který tam nikdy nebyly. Tak jsem navrhla, že se tam půjdem podívat. Sešli jsme dolů, otevřeli nějaký dveře...a někdo tam byl! Vlastně ani nevim kdo, kolik lidí, protože jsem se snažila rychle zabouchnout. Vyšli jsme ven a už jsme měli v patách nějakýho, mě neznámýho kluka, kterej nám vyhrožoval vymazánim paměti... Chtěla jsem zdrhnout, ale nemyslim si, že by to byl zrovna nejlepší nápad, tak jsem jenom mlčky stála a sledovala ho. Artair se ho snažil přesvědčit, že jsme nic neviděli, taky to byla pravda, ten kluk jenom pobaveně řekl něco ve smyslu ať jdem a odešel.
Navrhla jsem menší "procházku" ven a vyrazili jsme. Ale zaujalo mě hlášení, ve kterym bylo, že kdo ví něco o někom (jméno si vážně nepamatuju) ať se dostaví do učebny naproti soubojovýmu klubu... Když jsme procházeli kolem, všimla jsem si, že tam sedí podivnej starší pán, oblečenej černě a bylo mi z toho divně. Ani nevim proč.
A večer jsem si šla uvařit lektvar, řekla jsem si, že tentokrát ho určitě zvládnu. K mýmu překvapení jsem tam už byla jediná, nejspíš poslední a vzhledem k tomu, že mi to hrozně dlouho trvalo, ze mě musel bejt Aquarin vážně nadšenej. Ale já si ho nevšímala a když se ta patlanina nakonec zbarvila do hněda, byla jsem šťastná! Odevzdala jsem mu ten lektvar a vybojovala si 5 bodů.
No, prostě... Na škole se děje něco až moc divnýho... Smrt Jacoba Klementa, zvláštní lidi, kluk vyhrožující, že nám vymaže paměť... Kdyby tam nědělali nic špatnýho, tak nám přece vyhrožovat nebude, ne? *ušklíbající se smajlík* A že by to všechno byla taková náhoda... To si teda nemyslim. Sice to asi nebude tak úplně černá magie, ale něco špatnýho určitě jo. Vždycky mě tyhle věci lákaly a když už je to tady, zřejmě stojim na špatný straně. Ale nehodlám svoje postavení změnit...
Žádné komentáře:
Okomentovat