Kapitola XXXI - PŘEDVEČER VŠECH SVATÝCH A JINÉ

Noc byla dlouhá, jako by trvala snad dva dny. Cestou na snídani mě čekalo překvápko - vstupní síň vyzdobená dýněmi. Až teď mi došlo, že je Halloween... Jak já se na tenhle den těšila! Po přečtení programu mě však veselá nálada přešla. Halloweenský ples je v čase, kdy tam prostě jít nemůžu... I přes tuto překážku jsem si řekla, že si ten den jak nejlíp to půjde.

První částí dne byla hledací soutěž. Zásadně se lišila od té loňské - nehledaly se kostýmy. A výrazně se podobala závěrečné soutěži školního roku. Ano, bylo to hledání písmenek. Vedla jsem si celkem dobře - v závěru mi chyběly 3 písmenka. Bylo to ale dost vyčerpávající. Několikrát jsem oběhala celej hrad a musela jsem projít zapeklitý bludiště na nádvoří...

A pak přišlo to oddechový. Vaření speciálních nápojů! Dozor nám dělala profesorka Mang, takže to bylo fakt super! Uvařila jsem tři jednoduchý lektvary (který by určitě všechny byly za V) a náramně jsem si to užila. Teda, lektvary to moc nebyly, ale vzhledem k neobvyklejm názvům (Kyselinová bomba, Prohnilá duše...) si dovolim tomu tak řikat... No, jsem zvědavá, jak si povedu s tim Aztécem (s kterym už jsem stihla dojít za Shyamem)... 

S malou nadějí jsem se ještě přichystala na ples, kam jsem nakonec nešla, ale stejně by asi nestál za to. V neděli jsem totiž moc známejch lidí nepotkala. Vzpomínám si, jaký to loni bylo a to mi dělal společnost David... Doufám, že příští rok bude konečně Předvečer všech svatých podle mých představ...

A ještě jsem chtěla zmínit minimum událostí posledních dvou dní... Pondělí bylo skutečně téměř o ničem, jelikož nám odpadly i Formule, i OPČM; pak už byly jenom Bylinky a Dějiny. Ještě, že máme taky Přeměny, ty mě snad nikdy neomrzej (ještě kdybych každou tu hodinu získala nějaký body). 

A v úterý... Po ránu jsem trénovala kouzla v pokoji a skončila jsem tak akorát, než se Lou vzbudila, což bylo jedině dobře. Jelikož nemáme úterky vyučování, mohla jsem si dovolit celej den se poflakovat, což jsem taky udělala... Rybaření v listopadu? Proč ne... Věčný trénování kouzel, Knihovna... A pak jsem se konečně odhodlala dojít si k Shyamovi pro pomoc z Aztécem... Poradil mi, dneska vyzkoušim, jestli to bude fungovat. Vypadá jako člověk, kterej dokáže poradit normálně, bez přiblblejch poznámek kolem... Což nemá bejt nic proti nikomu, spíš závěr. A třeba se to ještě změní... Po večeři měla bejt ještě nějaká schůzka Nebelvíru s Nicol, ale přemohla mě únava ještě dřív, než na kolej přišla...

Poslední dobou usínám nějak moc brzo, bojim se, že to neni v pořádku... A minulost mi pěkně zašmodrchala s myšlenkama... Ale, za chvíli je snídaně, tak pro tentokrát asi budu končit...