Kapitola XLIV - KONCEM TO NEKONČÍ...

Letní rána zalitá sluncem, nebo propršené dny i noci? Popravdě, ani nevim, jak tenhle měsíc vypadal, jelikož jsem většinu času strávila u zkoušek a zalezlá v posteli.

Sedět na koleji mě přestalo bavit úplně - nikdy tam nikdo neni. A tak se slečna Azzuro jednou vydá na procházku po hradě, prodere se tmou hustou tak, že by se dala krájet až do sklepení, avšak jen co narazí na civilizaci, je okamžitě rozpoznána i přesto, že má kapuci staženou do obličeje a téměř nevidí na cestu... Ehm, David mě zná fakt dobře. Beztak mě okamžitě vyhodili, tsss... Mezi takový lidi prostě nepatřim, no...

Stejně mi to na konci roku nedalo a musela jsem se trochu projít znova. Nejdřiv pro kouzelný dortíky - narazim téměř okamžitě na Matta... Naštěstí mě nechal jít... Pak do kuchyně - potkám Zlodějku kotlíků s nějakou holkou (mám ten dojem, že se jmenuje Alice)... Šla jsem i do Vody, ale šestej smysl mi našeptával, ať radši ani nechodim až dozadu... Pak jdu do Lotroskopu. Ještě nikdy jsem tam nikoho nepotkala. Ale jen vylezu ven, zase Vin... Moje cesta skončila v Mrzimoru... Údajná párty byla fakt zvláštní. Nikdo nic neřek, až na Rasistu se zastírákem. No, mám ten dojem, že Mrzimorákům se budu nějakou dobu vyhejbat a cizim kolejim asi úplně.

Marry nám poslala dopis. Byl pro Davida, Jenifer a mě, Jsem ráda, že si na mě taky vzpomněla. Bude to znít zvláštně, ale právě ona přináší do Nebelvíru optimismus a dobrou náladu. Flaška, přebarvování jistýho člověka... Asi ji budu muset zkusit navštívit, až přijedu do Londýna.

No, na Artaira jsem poslední dobou moc náladu neměla, asi kvůli Marry. Ale podporoval mě u zkoušky z Formulí, jsem za to ráda. Když už jsem u zkoušek... Nějakym zázrakem mám zatim samý Véčka. A hádej co jsme dělali místo lektvarů? Skupinka lidí, ze všech možnejch kolejí, pozorující mraky, co vypadaj jako Alert. No nezní to skvěle? A závěrečná hostina byla super, až na to, že vyhrál Zmijozel (jsem zvědavá, jestli Julie Fox skočí z astronomický věže). Dokonce jsem sklidila pochvalu šatů od Matta. *zazubí se*

No jasně, to jsem sem ještě nepsala. Matt mě asi dva měsíce zpátky pozval na vyvolávání. Sice se nakonec neuskutečnilo, ale naotravovala jsem ho s tim hodně - to bych nebyla já. Taky mi slíbil, že si půjdem zalítat. Bohužel, ani tohle se neuskutečnilo... A teď odejde a nebudu se ani mít s kym bavit...

Přemejšlim, jestli to sem psát nebo ne. Děsně mě štve, že už jsem se s Jamesem hodně dlouho nebavila, je skvělej kámoš... Otázkou je, proč ho ani moc nevídám. A třešničkou na dortu se staly názory ostatních...

Uzavírám další kapitolu, další školní rok, další část života... Budu pevně doufat, že příští rok přijdou normální prváci a léto bude veselejší, než loni...