Sníh už dávno roztál a mám nepříjemnej pocit, že už přišlo jaro. Nepříjemnej hned z několika důvodů. Hlavní asi je, že už se nemám na co těšit. Vánoce už byly a teď nás čekaj jenom zkoušky a pak dlóuhý prázdniny... Ne, že bych prázdniny neměla ráda, ale jsem si jistá, že tyhle nebudou zrovna nejhezčí. No, to je teď jedno, od března do prázdnin času dost...
Nejdřiv asi zmínim historicky první docela záživnou hodinu Bylinkářství, na který jsme sázeli. Nejsem si jistá, jak často bych tu kytku měla zalejvat, takže jenom doufám, že dvě zalití za čtyři dny nijak neuškodily. Taky jsme se konečně naučili nový (aspoň pro mě) kouzlo z OPČM. Když Phyre řek, že to nejspíš většina zvládne z fleku, celkem jsem si věřila. Po dlouhym bezúspěšnym trénování jsem musela poprosit Matta, aby mi pomoh a nakonec jsem se to nějak naučila.
Kristene si hraje na detektiva. Asi by mě to ani moc nezajímalo, kdyby mě neuvedla mezi podezřelý do svýho speciálního sešitu... Prej jsem jednou o Jamesovi prohlásila, že je celkem pohlednej - což je pravda - ale kvůli tomu mě hned nemusí obviňovat z toho, že bych mu chtěla překazit vztah s tou El... Ne, na to bych fakt neměla, ani kdybych chtěla... Člověk už nemůže hodnotit vzhled ostatních, ani s nima trávit čas, aby se nebál, že ho nějaká Kris bude pozdějc nesmyslně obviňovat...
V Nebelvíru je po večerech hrozná nuda. S Jen (se kterou jsem se začla trochu i bavit a divim se, že jsme spolu dřív neprohodily pomalu ani "ahoj") jsme se shodly na tom, že se naše skvělá kolej skládá z pěti lidí - ty ostatní buď choděj brzo spát, nebo lítaj po hradě až do rána...
Ještě, že David umí vymyslet hodně blbostí, jak se zabavit. Několik večerů jsme prochodili po hradě a bylo to fakt super. Ukázal mi jednu tajnou chodbu, která vede snad přes půl školy a musela jsem si jí ještě dvakrát projít ve dne, abych se pokochala. Taky mi vyprávěl celej příběh o Lou... Po vyslechnutí určitý části mi ho začalo bejt líto mnohem víc, než kdy dřív. Jo a aby toho nebylo málo, dali jsme si souboj. Opravdu, slečna Azzuro si s někym dala souboj! A celkem rychle prohrála, jak jinak...
To by mohlo bejt všechno ostatní a teď už k nadpisu. Je to fakt výstižný, Matt je opravdu snad všude!!! Trochu popořadě... Prostě na mě dopadla ta typická nebelvírská nuda, takže jsem se rozhodla strávit úterý rybařenim. Myslela jsem si, že k jezeru před školu nikdo nechodí, ale tak trochu jsem se zmýlila. Byla jsem tam už dlouho, když se najednou Matt objevil. Nejdřiv mě to trochu překvapilo, ale on je fajn a povídám si s nim ráda, takže mi to nijak zvlášť nevadilo. Ve středu jsem pro změnu chtěla natrénovat vodu v jedný místnosti v 6. patře a kdo se tam neobjevil? Matt. A ještě se mi ho včera povedlo potkat u snídaně. Snad na nikoho jinýho nenarážim tak často... A nebo si toho jenom nevšímám? Těžko říct...
Každopádně - za ty tři dny jsme si popovídali opravdu hodně. Povedlo se mi zasypat ho hromadou otázek, zjistit, že anglicky neumim úplně perfektně (no jo, Německo mi docvaklo až po tom, co se zmínil o válkách *plácne se do čela*) a dozvěděla jsem se, že jsem podobná nějaký Alie (nejspíš vyjadřovánim se). A taky jsem mu řikala takový věci, za který si zpětně připadám dost blbě, takže se mi to sem ani nechce psát...
Teď bych si přála, abych některý lidi vídala častějc - třeba Marry, Artaira, Julii (a možná i další)... Taky jsem dlouho neviděla třeba Shyama - snad se mu nic nestalo (naposled nevypadal moc šťastně)... A pak přemejšlim, co jsem některym lidem, jako třeba Amaiovi udělala... To že se nebavim s Lou? Ne, to je asi blbost, už dřív se ke mně choval takhle divně... Jako by za to mohla smrt Eama... Asi jo. Fajn a teď už končim, za chvíli bude ráno...
Nejdřiv asi zmínim historicky první docela záživnou hodinu Bylinkářství, na který jsme sázeli. Nejsem si jistá, jak často bych tu kytku měla zalejvat, takže jenom doufám, že dvě zalití za čtyři dny nijak neuškodily. Taky jsme se konečně naučili nový (aspoň pro mě) kouzlo z OPČM. Když Phyre řek, že to nejspíš většina zvládne z fleku, celkem jsem si věřila. Po dlouhym bezúspěšnym trénování jsem musela poprosit Matta, aby mi pomoh a nakonec jsem se to nějak naučila.
Kristene si hraje na detektiva. Asi by mě to ani moc nezajímalo, kdyby mě neuvedla mezi podezřelý do svýho speciálního sešitu... Prej jsem jednou o Jamesovi prohlásila, že je celkem pohlednej - což je pravda - ale kvůli tomu mě hned nemusí obviňovat z toho, že bych mu chtěla překazit vztah s tou El... Ne, na to bych fakt neměla, ani kdybych chtěla... Člověk už nemůže hodnotit vzhled ostatních, ani s nima trávit čas, aby se nebál, že ho nějaká Kris bude pozdějc nesmyslně obviňovat...
V Nebelvíru je po večerech hrozná nuda. S Jen (se kterou jsem se začla trochu i bavit a divim se, že jsme spolu dřív neprohodily pomalu ani "ahoj") jsme se shodly na tom, že se naše skvělá kolej skládá z pěti lidí - ty ostatní buď choděj brzo spát, nebo lítaj po hradě až do rána...
Ještě, že David umí vymyslet hodně blbostí, jak se zabavit. Několik večerů jsme prochodili po hradě a bylo to fakt super. Ukázal mi jednu tajnou chodbu, která vede snad přes půl školy a musela jsem si jí ještě dvakrát projít ve dne, abych se pokochala. Taky mi vyprávěl celej příběh o Lou... Po vyslechnutí určitý části mi ho začalo bejt líto mnohem víc, než kdy dřív. Jo a aby toho nebylo málo, dali jsme si souboj. Opravdu, slečna Azzuro si s někym dala souboj! A celkem rychle prohrála, jak jinak...
To by mohlo bejt všechno ostatní a teď už k nadpisu. Je to fakt výstižný, Matt je opravdu snad všude!!! Trochu popořadě... Prostě na mě dopadla ta typická nebelvírská nuda, takže jsem se rozhodla strávit úterý rybařenim. Myslela jsem si, že k jezeru před školu nikdo nechodí, ale tak trochu jsem se zmýlila. Byla jsem tam už dlouho, když se najednou Matt objevil. Nejdřiv mě to trochu překvapilo, ale on je fajn a povídám si s nim ráda, takže mi to nijak zvlášť nevadilo. Ve středu jsem pro změnu chtěla natrénovat vodu v jedný místnosti v 6. patře a kdo se tam neobjevil? Matt. A ještě se mi ho včera povedlo potkat u snídaně. Snad na nikoho jinýho nenarážim tak často... A nebo si toho jenom nevšímám? Těžko říct...
Každopádně - za ty tři dny jsme si popovídali opravdu hodně. Povedlo se mi zasypat ho hromadou otázek, zjistit, že anglicky neumim úplně perfektně (no jo, Německo mi docvaklo až po tom, co se zmínil o válkách *plácne se do čela*) a dozvěděla jsem se, že jsem podobná nějaký Alie (nejspíš vyjadřovánim se). A taky jsem mu řikala takový věci, za který si zpětně připadám dost blbě, takže se mi to sem ani nechce psát...
Teď bych si přála, abych některý lidi vídala častějc - třeba Marry, Artaira, Julii (a možná i další)... Taky jsem dlouho neviděla třeba Shyama - snad se mu nic nestalo (naposled nevypadal moc šťastně)... A pak přemejšlim, co jsem některym lidem, jako třeba Amaiovi udělala... To že se nebavim s Lou? Ne, to je asi blbost, už dřív se ke mně choval takhle divně... Jako by za to mohla smrt Eama... Asi jo. Fajn a teď už končim, za chvíli bude ráno...
Žádné komentáře:
Okomentovat