Jeden den si člověk řekne, že vzít do ruky brk, vytáhnout kalamář a začít psát do blbýho deníku je obtížný, protože má tak blbou náladu, až se mu nechce dělat ani tohle... Pak jsou dny, kdy člověk má sto chutí vypsat se ze všeho, nejlíp hned. A poslední varianta nastala dneska. Kombinace všech možnej pocitů, touha chňapnout pero, ale zase ho hned položit i když by sem nejradši něco napsal...
Pondělí nebylo nic moc. Zkouška z Přeměňování za Vé (ještě, že tam byla náhradní otázka) mi sice zvedla náladu, ale to bylo asi tak všechno pozitivní. Šla jsem na oběd, vykašlala jsem se na Dějiny, jelikož ty eseje se mi den před tim psát nechtěly, a chystala jsem se strávit poklidnou hodinu ve společnosti Marry a Davida. Marry vyprávěla o tom, jak jednou měli na suplování Dějin Alerta, když vtom se školou rozlehlo hlášení, ať se Marry dostaví do vstupní síně... Úplně mě v tu chvíli zamrazilo...
Marry, jednu z mála lidí, který považuju za opravdový přátele, odvezli pryč. Došlo na slova Matta, měl k tomu nějakej zajímavej, pravdivej citát. Bylo hrozně divný chodit po hradě, poslouchat komentáře ostatních, jak je Marry blázen a ještě horší bylo vidět Davida, jak se odčleňuje od společnosti... Nabídla jsem mu pomoc, protože on mi taky vždycky pomůže, když potřebuju, ale moc se k tomu neměl. A úplně nejhorší byl pocit, že jsem byla zrovna já, kdo to celý musel říct Jenifer. Ne, neumim uklidňovat lidi, takže jsem ji bezohledně nechala sedět u famfrpálovýho hřiště... Ach jo, to jsem fakt neměla dělat...
*na chvíli deník zavře, bouchne se s nim do hlavy a zas ho otevře*
Na jednu stranu to vyjde podobně. Marry jsem už předtim několik měsíců nevídala. Ovšem teď si jsem vědoma toho, že nebude šance potkat ji na chodbě, u jídla a že je prostě pryč... Je mi jedno, jak se k tomu postavěj ostatní - až se vrátí, budu se k ní chovat stejně jako dřív, podle mě neni blázen. Některý lidi prostě nevěděj o čem mluvěj.
Vlastně ještě v neděli jsem se ptala Davida, co si on myslí o mně a Jamesovi. To co mi řek, mě málem položilo. Prej mu připadáme jak sourozenci... A podařilo se mi Kris vymluvit ten plán. Ovšem pozor! Máme novej - záživnější, lepší, dokonalejší... Ještě ho vymyslet...
Poprvý v životě jsem někoho ošetřovala. Sama od sebe bych si na něco takovýho netroufla, ale když mi Matt řek, ať mu obvážu pořezanou ruku, nějak jsem to udělala.
A konečně velká, neuvěřitelná, originální, nejpozitivnější a nejlepší událost za několik měsíců na závěr. Potkala jsem Artaira jindy než v pondělí. Ze začátku to vypadalo na obyčejný odpoledne, akorát s někym, koho jsem chtěla vidět opravdu dlouho. Zašli jsme k jezeru, povídali jsme si o blbostech, o zkouškách a zas o blbostech... Například o mojí vestě. Hodně lidí má podobnou. Dokud se rozebíral jenom Cavallero, dala se plácat blbost za blbostí, ale když jsem začla s dalšíma lidma, došlo mi, že by Artair určitě nechtěl slyšet, kdo všechno takovou má...
Taky jsme řešili lektvary. On nebyl letos ani na jedněch, takže nedokáže pochopit, že Alert neni zas tak hroznej. Náhodou, oblíbila jsem si ho víc než profesorku Mang... Nerada někoho podceňuju, ale bojim se, že když si nezkusil žádnej uvařit, nemusel by tu zkoušku zvládnout. Doufám, že se trochu vzpamatuje a zejtra něco splácá...
Vzpomínám si na pondělí. Po tom požáru v Mrzimoru jsem o něj měla hroznej strach, takže jsem se neudržela a musela jsem ho obejmout... Ale dnešek byl oproti nějakýmu objetí úplně jinej. Nejsem zrovna největší mistr ve vyjadřování citů a radši to sem ani psát nebudu, protože bych se musela propadnout hanbou. Ale navozovat téma umim fakt skvěle *zazubí se*. Takový vyznání lásky jsem si ještě nikdy nevyslechla. Připadala jsem si trochu blbě po mym začátku, ale celkem rychle mě to přešlo.
Já to věděla celou dobu. Celou dobu jsem věděla, že lžu nejen svýmu okolí, ale hlavně sobě! Když se mě někdo zeptal, jestli spolu chodíme, automaticky jsem řekla, že jsme jenom kamarádi. Ehm... Kamarádi se líbaj od kdy? Ale na druhou stranu... Od kdy spolu chodíme? To je fakt na nic, nevim co budu lidem řikat příště...
Teď už bych ale fakt měla jít spát, zejtra je zkouška z Dějin a mám ten dojem, že to nebude tak úplně jednoduchý...
Pěkně sepsané :)
OdpovědětVymazatDěkuju :)
VymazatA podpis? :D