Kapitola LIII - MARRY!

Brečela bych. Brečela bych nad událostma posledních dní, i když se nám vrátila Marry. Ale jinak je to zlý. Jako bych od posledního zápisu šla temnou chodbou, někde zhruba uprostřed bliklo silně zářící světýlko a zase rychle zhaslo. Ale tak... Asi se o tom trochu rozepíšu.

Když jsem se v sobotu vrátila do Kotle, všechno bylo poměrně normální. Teda až na hromadu novejch lidí. Oni jsou všude! Je to hrozný... Nechápu, jak jsem mohla bejt taky taková, možná ještě horší. Ovšem nějak se mi v paměti nevybavuje, že bych kdy kradla ostatnim ryby, nebo dokonce plný pytle ryb... A ještě ke všemu staršim lidem! Nedokážou odhadnout, co je ještě zábava a co už ne...

Následovala několikadenní akce. Nevim jak to nazvat, možná: "Chyť ty dva nevychovaný prcky, který za několik dní skončej pod sprchou kleteb!". Ono to totiž bylo asi trochu složitější... Nejdřiv jenom otravovali, další den ukradli ryby nejen mně, ale i Jul Fox (jí celej pytel vrátili, mně už ne), potom jsme je chtěli jít s Jamesem napráskat na ministerstvo (já vim, je to trochu zvláštní, ale jít k tý mudlovský po... policii nebo jak, nepřipadalo v úvahu), vrátnej spal, takže jsme napsali dopis (totiž James napsal pod mym jménem...) a další den ukradli ryby i Kris... To už se do toho zapojilo víc lidí a ani nevim jak, včera k večeru jsem obdržela 15 srpců... Upřímně, za 34 ryb bych dostala mnohem víc a radši ani nechci vědět, kde se ty peníze vzaly, ale každej svrček dobrej...

Prostě a jednoduše.. S prvákama jsou jenom samý problémy. Některý se chovaj celkem normálně, ale většina... Asi bez komentáře, pro jistotu. A když se ozvalo "...Marry Spring..." z davu prváků, celej Nebelvír se tvářil, že by člověka, kterej to řek, nejradši uškrtil. To ještě byla Marry zavřená u Munga. Pozdějc jsem zjistila, že o Marry mluvil nějakej Felix, z kterýho vypadlo, že se s Marry znaj a že mu o nás vyprávěla. To už jsem trošku změnila názor.

Jeden den jsem se dokonce dala do řeči s Artairem... Ano, s Artairem. Bylo to takový zvláštní. Měla jsem ten dojem, že se každou chvílí začneme vyloženě hádat, ale ono nic. Což je samozřejmě dobře... Vlastně, kdyby nějaká prvačka nepotřebovala pomoct, ani bychom se bavit nezačli.

Ještě asi nejdůležitější věc číslo jedna. David mě teda opravdu zklamal. Jestli vážně udělal to, co každýho napadne, když vidí někoho s pořezanou rukou a kousek od něj nůž od krve... Jenom kvůli Marry. Kdyby chudák věděl, že si ublížil úplně zbytečně... Ale na druhou stranu - od čeho má mě, kamarádku, která slíbila, že mu kdykoliv pomůže? Jestli místo v Bradavicích neskončí ve čtvrtym patře u Munga, budu se mu muset pokusit nějak pomoct...

A teď to nejlepší z celýho léta... Marry se nám vrátila! Nejdřiv mě málem shodila do vody v Portsmucku a pak už jsem prostě poznala, že je zpátky - ta její zábava nám celou dobu chyběla. Jsem tak ráda, že už je tady!

A večer se nám rovnou postarala o program. Naše oblíbená hra, o který píšu snad do každýho druhýho zápisu. Ovšem tradiční nebelvírská flaška, byla hrána jenom do příchodu jisté Vin. Tak jsme několik kol hráli ve čtyřech... Vin šla potom stejně spát - ale stihla nám ještě slíbit, že dneska půjdeme k Věštkyni do cirkusu. No, možná bude lepší, nepsat sem všechno, co jsem se dozvěděla. Asi to shrnu takhle: Marry se u Munga trochu změnila... Ale kotlíky s vodou vylejvá furt stejně!

Vzali jsme ji s Jamesem k nám na pokoj - přeci jenom, máme volnou postel a místo na kufr tam taky ještě bylo... Připadalo mi trochu divný spát s Jamesem na jedný posteli, když asi tak metr od nás spala Marry. I když, nic špatnýho jsme nedělali. A vlastně jsem si s Marry potom ještě chvíli povídala. To, co mi řekla, mě šokovalo tak, že jsem z toho celou noc pořádně nespala.

Asi zase přijdou na řadu nějaký ty lektvary...