Všechno je jinak. To padající listí mi nepřipadá tolik barevný, jako mi připadalo dřív. Ten vítr je snad ještě chladnější. A naše skvělá kolej je málo červená... no vážně. Asi je na místě hodit veškerou srandu z astronomický věže. Protože nic vtipnýho na tom opravdu neni. Dobře, začneme od začátku - Maxem.
Že je to jenom nějakej beznohej třeťák, kterej je akorát drzej, porušuje pravidla, má podmínečný vyloučení? Ne, to teda neni. Byl tady pro mě. Moje velká opora. Člověk, kterej měl chuť střádat se mnou plány. Neměl rád stejný lidi jako já... Ale o Halloweenu se to změnilo...
Když jsem se vzbudila, čekala jsem pavouky, duchy, strašidla, čarodějnice (jako třeba Proctter), lektvary... Ale oni tam akorát byly figuríny. Prej nějaká pohádka... No nevim. Ve spolce bylo veselo. Marry se Shyamem vedli vášnivou debatu o ničem, ostatní je sledovali, na stole byla hromada jídla... Takovej typickej záživnej poslední říjnovej den. Výborně, už si zas na něco stěžuju. Ale vlastně ta akce byla super. Hledali jsme kostýmy, sbírali kuličky s barvou, nakonec byla bitka... Připadala jsem si, jako kdybych se vrátila o pár let zpátky. Do dob, kdy jsem ještě do Bradavic nechodila, byla jsem malá, žila jsem s rodičema... Je to dávno.
Naopak večer jsem si připadala jako dáma. Vzala jsem si na sebe šaty od Jamese, jsou fakt nádherný. Kdyby tady byl, tak by měl zas hromadu poznámek - třeba že jdu za nejhezčí holku na světě. Konec nostalgie. James tu neni. Jsou tu ale jiný kluci, což moc dobře ví hlavně Jen. Naše sázka, vyzvat profesora Brzorůžovláska Alerta k tanci, by se určitě uskutečnila. Kdyby tady ale Alert byl. Místo toho jsem dostala jinou oběť, prej ať jdu za Carlem. Vlastně se ani moc neznáme, seznámili jsme se až loni, cestou do Bradavic. A to už nastupoval jako profesor... Zkusila jsem mu tykat, jako před rokem... Vyšlo to, samozřejmě. Moje jediný zkušenosti v tancování spočívaj v diskotékovym trsání s Davidem na plese v prváku a nějakym divnym ploužákem s Jamesem. Ne, neumim tancovat. Ale to se změní, až profesorka Grimes otevře ten taneční klub! Takže jak to dopadlo? Prej mi to šlo, ale... nevim nevim.
Nakonec se nechat odvíst na kolej rozčilenym Richardem a Jen v nejlepší náladě... Co víc si přát? Přesně tady nastal ten zlom. Šla jsem na kolej, Jen ještě venku chvíli kecala s Richardem. Chvilku se nedělo nic, ale pak se objevil Max. Hodil po Amaiovi lahev, začal mu nadávat... Tušila jsem, co se stalo. Během plesu si Senter volala několik lidí do kabinetu... Maxe vyloučili. Byl někdy předtim za mnou, že prej mu zas někdo akorát nadával. Akorát... v tuhle chvíli to nekončí. Max se sebral a odešel pryč, údajně do stok... Vyběhla jsem za nim, ale šel celkem rychle - naštěstí byl před kolejí ještě pořád Richard, kterej ho šel zachránit.
Co myslíš, deníku, že se teď stane? Mrtvej Max? Ne. Richard mu domluvil a doved ho až na kolej. Naštěstí... Je to všechno Amaiova vina. To on ho chtěl dostat ze školy. Ale vlastně se chtěli dostat ze školy navzájem. Akorát... Nic. Neřekla jsem Maxovi nic. Seděl v koutě a brečel a... bylo mi ho fakt strašně líto. Nikdy jsem neměla něco takovýho dopustit. Měla jsem mu zkusit pomoct...
Noc byla dlouhá. Zdálo se mi o Godriku Nebelvírovi. Ale on nebyl takovej, jakýho jsem si ho vždycky představovala... Přišel mi... dost krutej. Chtěl nechat Gianovi a tý holce s růžovejma vlasama uříznout prsty. Jinak v tom snu bylo hrozně moc lidí, který znám. Viděla jsem tam i Annie, ale měla dost práce s tou holčičkou, která se občas objeví v Kotli. Hm... James ani Matt tam nebyli, to asi bude stačit.
Druhej den se to stalo - Maxe vyloučili. Vůbec netušim, jak to udělal, ale nějak se dostal do rozhlasu, někam se asi schoval... Senter si přivedla svoji skřítku a nechala ji, aby ho našla. Tohleto... v tu chvíli už jsem věděla, že je konec. Hazel dělala strašný scény. Vlastně se jí ani nedivim. Max to loučení hrozně protahoval. A mimochodem má asi strašně přísnýho tátu. Co jsem udělala já? Seděla na schodech, sledovala to, zatínala pěsti a pak si všechen vztek vylila na Amaiovi.
Strašně ráda bych zas brzo napsala něco pozitivního, ale... Ne, je čas se probrat a začít si užívat poslední dva roky na týhle škole!
Co myslíš, deníku, že se teď stane? Mrtvej Max? Ne. Richard mu domluvil a doved ho až na kolej. Naštěstí... Je to všechno Amaiova vina. To on ho chtěl dostat ze školy. Ale vlastně se chtěli dostat ze školy navzájem. Akorát... Nic. Neřekla jsem Maxovi nic. Seděl v koutě a brečel a... bylo mi ho fakt strašně líto. Nikdy jsem neměla něco takovýho dopustit. Měla jsem mu zkusit pomoct...
Noc byla dlouhá. Zdálo se mi o Godriku Nebelvírovi. Ale on nebyl takovej, jakýho jsem si ho vždycky představovala... Přišel mi... dost krutej. Chtěl nechat Gianovi a tý holce s růžovejma vlasama uříznout prsty. Jinak v tom snu bylo hrozně moc lidí, který znám. Viděla jsem tam i Annie, ale měla dost práce s tou holčičkou, která se občas objeví v Kotli. Hm... James ani Matt tam nebyli, to asi bude stačit.
Druhej den se to stalo - Maxe vyloučili. Vůbec netušim, jak to udělal, ale nějak se dostal do rozhlasu, někam se asi schoval... Senter si přivedla svoji skřítku a nechala ji, aby ho našla. Tohleto... v tu chvíli už jsem věděla, že je konec. Hazel dělala strašný scény. Vlastně se jí ani nedivim. Max to loučení hrozně protahoval. A mimochodem má asi strašně přísnýho tátu. Co jsem udělala já? Seděla na schodech, sledovala to, zatínala pěsti a pak si všechen vztek vylila na Amaiovi.
Strašně ráda bych zas brzo napsala něco pozitivního, ale... Ne, je čas se probrat a začít si užívat poslední dva roky na týhle škole!
Žádné komentáře:
Okomentovat