Najednou to utíká až moc rychle. Před chvílí jsme přijeli do Bradavic a teď už by se doba do Vánoc dala počítat na dny... Mezi tim proběhlo celkem dost událostí - oslava Halloweenu, pečení cukroví, vymejšlení lumpáren, marná snaha naučit se kouzla z obrany...
A taky vydání Denního Věštce. Jako by mi šestej smysl našeptával, že se tam nic psát nebude... Jenže já stejně každý nový číslo doslova hltám, ač ne jako souvislej text - jdu po jménech. Zatim je to "hledání" marný. Takže dál žiju ve strachu, jestli to všechno nemá souvislost - hlavně s tou věštbou.
Poslední výtisk vyšel dokonce na Předvečer všech svatých, což by mohlo znamenat, že se jednalo o nějakou srandu s napadením ministerstva. I když si to nemyslim, jelikož takovýhle vtipy by seděly spíš k Aprílu (nebo červenci - kdo ví?). A když se k tomu Halloweenu vrátim... Profesoři jsou fakt zvláštní - Proctter se převlíkla za nějakýho trubače, Thorinson za královnu (nejdřiv měl snad dokonce nějaký křídla) a Cavallero vypadal jako zelenej skřítek a dal mi se slovy: "Hoďte to po Jamesovi!" jakousi bouchací kuličku. Cíl byl jasnej - osvobodit uvězněnou princeznu z mučírny. Ale byly k tomu potřeba hádanky a na ty já moc nejsem... Jinak se nic moc nedělo - ani ples nebyl, jenom slavnostní hostina.
V pondělí se odehrávala velká pátrací akce. Formule jsme měli mít v učebně u druhý zkouškový místnosti. Samozřejmě, nikdo asi ze sedmi lidí nevěděl, kde druhá zkoušková místnost je. Narazila jsem na tu učebnu formulí úplnou náhodou až o několik hodin dýl... A abych nezapomněla - hrozně lituju výběru volitelnejch předmětů. Bylo by fajn, kdybych se co nejdřiv mohla zbavit Mudlů. Je to nudnější než dějiny s Cavallerem, bylinkářství s Blackburnem a obecně hodiny s Dworkinem dohromady. Profesorka je asi hodná a možná to pro někoho může bejt užitečný, ale mě to tam prostě nebaví! Už chápu, proč tam chodíme jenom čtyři...
A kouzla z OPČM, to byl taky zážitek. Když Hazel Dworkinovi řekla, že propadla jenom kvůli těmhle kouzlům, došlo mi, že to asi opravdu tak jednoduchý nebude. Ptala jsem se několika lidí, jestli neznaj takový to kouzlo, přes který by se to dalo naučit. Sice jsem měla původně v plánu zeptat se na to Jamese, jenže po tom jako by se slehla zem. Viděla jsem ho až na astronomii, ale tam jsem přišla pozdě a hned po skončení hodiny jsem zase spěchala na pečení vánočního cukroví... Takže kouzla na obranu se asi opravdu jen tak nenaučim. Aspoň ty přeměny jsou tak primitivní, že jsem je všechny uměla za necelou půlhodinu.
Co mi tak ještě chybí... No jasně! To blbnutí na koleji! Chtělo by to založit novou organizaci, i když si nejsem tak úplně jistá, jestli by to vůbec mělo cenu. Nejlepší bude už ani nepočítat, kolikátej spolek se za ty dva roky a nějaký měsíce, co na hradě jsem, zakládá. Ale my prostě budeme originální! A vystrašení Shyama bylo to nejmenší, co jsme mohly udělat.
Nakonec jsem se dokopala i k tomu pečení cukroví. Perníčky byly asi nejlehčí - prostě splácejte těsto, rozválejte ho a vykrajujte z toho co chcete... Karamelky už byly o něco těžší. I když se vařily podobně jako lektvar - nalejt do kotlíku, zahřát na určenou teplotu, zamíchat, vylejt do formiček a nechat ztuhnout - nebylo to jenom o splácání všeho dohromady. A největší boj jsem svedla asi s čokoládou, ale i ta se mi nakonec povedla! Ještě, že ty skřítky byly tak ochotný nám se všim pomoct... Jo a pekla jsem se dvěma prvačkama od nás z koleje - s Wennys a Katie, myslim. A jedna z nich tam byla místo Felixe Sceana, kterej je prej ze Zmijozelu... Já si řikala, že jsem ho nějak dlouho neviděla...
Vánoce se kvapem blížej, doufám, že i návštěva Prasinek a až seženu pro všechny dárky, můžu se jenom radovat z blížícího se příchodu novýho století a tisíciletí - roku 2000...
Žádné komentáře:
Okomentovat