Kapitola LVI - UŽ SE TO BLÍŽÍ

Najednou to utíká až moc rychle. Před chvílí jsme přijeli do Bradavic a teď už by se doba do Vánoc dala počítat na dny... Mezi tim proběhlo celkem dost událostí - oslava Halloweenu, pečení cukroví, vymejšlení lumpáren, marná snaha naučit se kouzla z obrany...

A taky vydání Denního Věštce. Jako by mi šestej smysl našeptával, že se tam nic psát nebude... Jenže já stejně každý nový číslo doslova hltám, ač ne jako souvislej text - jdu po jménech. Zatim je to "hledání" marný. Takže dál žiju ve strachu, jestli to všechno nemá souvislost - hlavně s tou věštbou.

Poslední výtisk vyšel dokonce na Předvečer všech svatých, což by mohlo znamenat, že se jednalo o nějakou srandu s napadením ministerstva. I když si to nemyslim, jelikož takovýhle vtipy by seděly spíš k Aprílu (nebo červenci - kdo ví?). A když se k tomu Halloweenu vrátim... Profesoři jsou fakt zvláštní - Proctter se převlíkla za nějakýho trubače, Thorinson za královnu (nejdřiv měl snad dokonce nějaký křídla) a Cavallero vypadal jako zelenej skřítek a dal mi se slovy: "Hoďte to po Jamesovi!" jakousi bouchací kuličku. Cíl byl jasnej - osvobodit uvězněnou princeznu z mučírny. Ale byly k tomu potřeba hádanky a na ty já moc nejsem... Jinak se nic moc nedělo - ani ples nebyl, jenom slavnostní hostina.

V pondělí se odehrávala velká pátrací akce. Formule jsme měli mít v učebně u druhý zkouškový místnosti. Samozřejmě, nikdo asi ze sedmi lidí nevěděl, kde druhá zkoušková místnost je. Narazila jsem na tu učebnu formulí úplnou náhodou až o několik hodin dýl... A abych nezapomněla - hrozně lituju výběru volitelnejch předmětů. Bylo by fajn, kdybych se co nejdřiv mohla zbavit Mudlů. Je to nudnější než dějiny s Cavallerem, bylinkářství s Blackburnem a obecně hodiny s Dworkinem dohromady. Profesorka je asi hodná a možná to pro někoho může bejt užitečný, ale mě to tam prostě nebaví! Už chápu, proč tam chodíme jenom čtyři... 

A kouzla z OPČM, to byl taky zážitek. Když Hazel Dworkinovi řekla, že propadla jenom kvůli těmhle kouzlům, došlo mi, že to asi opravdu tak jednoduchý nebude. Ptala jsem se několika lidí, jestli neznaj takový to kouzlo, přes který by se to dalo naučit. Sice jsem měla původně v plánu zeptat se na to Jamese, jenže po tom jako by se slehla zem. Viděla jsem ho až na astronomii, ale tam jsem přišla pozdě a hned po skončení hodiny jsem zase spěchala na pečení vánočního cukroví... Takže kouzla na obranu se asi opravdu jen tak nenaučim. Aspoň ty přeměny jsou tak primitivní, že jsem je všechny uměla za necelou půlhodinu. 

Co mi tak ještě chybí... No jasně! To blbnutí na koleji! Chtělo by to založit novou organizaci, i když si nejsem tak úplně jistá, jestli by to vůbec mělo cenu. Nejlepší bude už ani nepočítat, kolikátej spolek se za ty dva roky a nějaký měsíce, co na hradě jsem, zakládá. Ale my prostě budeme originální! A vystrašení Shyama bylo to nejmenší, co jsme mohly udělat.

Nakonec jsem se dokopala i k tomu pečení cukroví. Perníčky byly asi nejlehčí - prostě splácejte těsto, rozválejte ho a vykrajujte z toho co chcete... Karamelky už byly o něco těžší. I když se vařily podobně jako lektvar - nalejt do kotlíku, zahřát na určenou teplotu, zamíchat, vylejt do formiček a nechat ztuhnout - nebylo to jenom o splácání všeho dohromady. A největší boj jsem svedla asi s čokoládou, ale i ta se mi nakonec povedla! Ještě, že ty skřítky byly tak ochotný nám se všim pomoct... Jo a pekla jsem se dvěma prvačkama od nás z koleje - s Wennys a Katie, myslim. A jedna z nich tam byla místo Felixe Sceana, kterej je prej ze Zmijozelu... Já si řikala, že jsem ho nějak dlouho neviděla...

Vánoce se kvapem blížej, doufám, že i návštěva Prasinek a až seženu pro všechny dárky, můžu se jenom radovat z blížícího se příchodu novýho století a tisíciletí - roku 2000...

Kapitola LV - LEKTVARY NA VŠECHNY ZPŮSOBY

Dlouho jsem nenapsala, jelikož nebylo moc času... Dopoledne se učim, odpoledne si dodělávám zkoušky, po večerech trénuju kouzla a po nocích poslouchám pohádky. Totiž, "pohádky". Ale postupně...

Sice jsem zmeškala zahajovací hostinu, ovšem vlak do Bradavic jsem si ujet nenechala. Ve škole se na první pohled nic nezměnilo - vstupní síň plná tabulí, tajný chodby pořád stejný a kolej bych radši ani nerozebírala... Možná jenom - měli by tu ceduli nad krbem přepsat! 

Jenže když se člověk po hradě nějakou tu dobu pohybuje, zjistí, že je tu změn opravdu hodně. Tak například - Shyam je prefekt a Nicol je primuska! Myslim si, že oba dva si to zasloužej. A Shyam si tu roli náramně užívá - po večerech chodí krátce po večerce hledat lidi, co porušujou školní řád. Další novinkou je hromada novejch profesorů. Z prváku nám zbyli snad jenom Carrington s Aquarinem. Už nemáme ani Alerta a to co mě štve nejvíc, Phyre prej pracuje na ministerstvu, nebo co... Ale třeba náš novej profesor lektvarů, Moonstone, je super. Možná si to řikám jenom proto, že mi hodnotí práci jako "skvělou" a dává mi Véčka. Jo, v lektvarech jsem se od prváku neskutečně zlepšila. Skoro si řikám, že je to nemožný. A taky, že se na tom podílelo opravdu hodně lidí - hlavně Kristene. 

Pak jsou tady ty horší změny. Profesor bylinek (s Nortonem je nesrovnatelnej), kterej nám strhává body za nenošení klobouků, Dworkin (to jsem si radši šla dodělat zkoušku z OPČM k Alertovi...) a Proctter, která mi předpověděla nebezpečí. Začínám tomu pomalu věřit... Občas mě chytnou takový nápady, jako třeba, že *rozmazaná šmouha*... Jak jsem řikala - měli by tu ceduli nad krbem přepsat...

Zkoušky jsem si nakonec dodělala a tak mi vysvědčení zdobí Péčko, který se neskutečně vyjímá mezi těma Véčkama... Ale může za to Phyre - z obrany nám chybělo opravdu hodně učiva. Vybrala jsem si všechny volitelný předměty mimo POKT a zatim jsem spokojená. Pokud budu chodit na Numerologii sama pokaždý, bude sbírání bodů celkem jednoduchý...

Teď bych se vrátila k lektvarům. Láskonoš *slovo několikrát zvýrazněno*. Ano, tenhle lektvar už nechci vidět. Když jsem přišla na kolej, měla jsem hroznou žízeň a na stole ležel hrníček s "jahodovym džusem". Přesně tak, byl to ten Láskonoš... Což jsem samozřejmě nevěděla a tak jsem se toho napila. Pak jsem uviděla Marry, stalo se něco fakt divnýho, následně se tam objevili myslim ještě James s Jen a mě došlo, co se mi to právě povedlo. Naštěstí to trvalo jenom tři dny a pak se všechno vrátilo do normálu. To co mě na tom nejvíc překvapilo bylo, že tohle pití vzali na hostině. Takže od teď se jahodovejm džusům budu vyhejbat.

A k tomu co dělám, když neni vyučování... Po odpoledních jsem marně sháněla Alerta, abych si mohla dodělat zkoušku. A mimo těch zkoušek vlastně většinou trénuju kouzla, nebo chodim do klubů, do kterejch jsem se zapsala. A o víkendu jsem si vyzkoušela souboj s Jamesem... Asi takhle - až bude příště chtít souboj, ať mě hlavně netahá do Lotroskopu. Hold bych se měla zlepšit, je to se mnou zlý...

Samozřejmě jsme během doby strávený na hradě, hráli taky tu naši úžasnou Flašku. Vyšel na mě úkol, ať prej pošlu Alertovi nějakej vzkaz, jak moc ho mám ráda... Tak jsem mu napsala, že jsem si ho moc oblíbila a proto si myslim, že by měl pořádat čajový dýchánky v neděli v pět. Netvářil se zrovna nadšeně, takže můžu bejt jedině ráda, že jsem vyvázla jenom s napomenutim a tim pitomym Péčkem.

Jo a málem bych zapomněla - James mi dal klíč od jeho pokoje, takže jsem u něj jednou přespávala. Na jeho pohádku na dobrou noc asi nikdy nezapomenu. Vymejšlí pohádky tak nějak podobně jako básničky - prostě na úrovni! Pojmenovala bych to: "O princezně, Honzovi a "prstenu"". Už se nemůžu dočkat, až mu budu vyprávět pohádku já!

Včera bylo 1. kolo náboru do famfrpálovýho týmu. Střelec ze mě asi nebude, tak doufám, že se mi povede obhájit si toho odrážeče. Ten trénink byl ale zajímavej, to musim uznat. Shyam je dobrej kapitán.

To by asi stačilo Deníku, zase někdy napíšu.

Kapitola LIV - NEBEZPEČNÁ CESTA

Mudlové... Jejich cirkusy... Jejich věštby... A můj osud...

Možná se to nevyplní... Možná. A nebo taky jo. Každopádně - z první věštby jsem byla celkem vykolejená. A ta ježibaba, co mi vykládala z Tarotu taky... Vlastně mi pořádně neřekla, co z těch karet vyložila, ale tvářila se, že je to něco fakt strašnýho. James a Marry mi tvrdili, abych to nebrala tak vážně. Maj pravdu, to uznávám, jenže jak bych si něco takovýho mohla myslet hned po tom vyvěštění?

Podruhý jsem tam šla s Jamesem. Pro jistotu jsem se převlíkla (kombinace kiltu, flanelový košile, čapky a nebelvírský kravaty je prostě nezapomenutelná - nejen díky fotkám) a učesala jsem si takový příšerný copy. Samozřejmě mě ta babizna poznala i tak. To ovšem nevadilo - vybrali jsme si jakousi věštbu pro páry. No, když si někdo vytáhne kolo štěstí, co špatnýho se dá vymyslet? Jenom nějaká cesta, na kterou se budu muset vydat... Ale do tý doby prej budeme mít harmonickej vztah plnej věcí, který bychom věděli i bez tý ženský. No prostě... Jakej jinej vztah bych mohla mít s tak úžasnym klukem?

Už se těšim na hrad. Možnost čarovat, pomoc s kouzlama od Jamese, spaní v měkký postýlce v prostornym pokoji, snad i ta nebelvírská flaška... V Kotli si připadám jak bezdomovec.

Ale vrátim se do reality - ještě furt jsou prázdniny. Takže... Otevřeli Příčnou. Kotel plnej prváků, všude na zemi zvratky a Vin s Jen dohlížející na frontu. Šla jsem si přebarvit oblečení k Malkinový a nechali si tam můj plášť, ať si ho vyzvednu... Problém je, že jsem nemocná a nejspíš to nestihnu. Budu se muset zeptat Thorinsona, jestli to půjde nějak objednat...

Marry si koupila šaty! Takový pěkný a k nim střevíčky... Jo, půlrok u Munga dělá zázraky. A ten poslední večer, kterej jsem v Kotli strávila, se chovala fakt divně. Vypila nějakej Chechtavec... A to co mě zarazilo ještě víc bylo, že dobrou náladu měla i Jen... Jen? Radši jsem se bavila s Felixem. Neměl náladu jako ony dvě a po nějaký době dokonce prohlásil, že Jen utrhne hlavu, jestli bude pokračovat. Taky si stěžoval, že se s nim Marry vůbec nebaví... Upřímně mi ho bylo líto. No, jsem zvědavá, jestli skončí v Nebelvíru.

Jdu si lehnout, abych mohla jet v pondělí do Bradavic s ostatníma.